Vážení přátelé,

po delší době se opět ozvali ekologisté s „upřímnými a fundovanými radami“, jak máme hospodařit v lesích. Hnutí Duha obvinilo lesníky z VLS, s. p., divize Boletice, z poškozování životního prostředí těžbou dříví po lednovém orkánu. Nechci tu rozebírat nesmyslná doporučení jako nezpracovávat kalamitu harvestory (jde prý o muzejní techniku) a nahradit je větším počtem koní. Mnohem důležitější je otázka, proč se toto čas od času děje. Zemědělcům ani slévačům žádní ekologisté neradí. Proč nemají stejné starosti lesníci například v Rakousku či Bavorsku? Je to v nás, přátelé.

Vážení čtenáři, vážení lesníci,

vítám Vás u srpnového čísla Lesnické práce, která přináší i o prázdninách pestrou „druhovou skladbu“ informací z lesnického sektoru. Zásadní informací pro všechny je nepochybně podpis memoranda o principech hospodaření se státním lesním majetkem do roku 2010. Dodržování a objektivní vyhodnocení důsledků memoranda by mohlo přinést kýženou stabilizaci lesního hospodářství v ČR.

Ministerstvo zemědělství reprezentované ministrem Petrem Gandalovičen a náměstkem pro lesní a vodní hospodářství Karlem Trůblem se s lesnickými a dřevozpracujícími firmami dohodlo na kompromisním řešení hospodaření v lesích státního podniku Lesy ČR do roku 2010. Hlavním bodem memoranda je objektivní rozdělení lesnické zakázky na dvě poloviny. Vzniknou tak dva modely správy lesního majetku. V prvním modelu budou dříví obchodovat LČR ve vlastní režii. V druhém modelu bude dříví prodáno na lokalitě „P“ lesnickým firmám.

Jaromír Vašíček

Podle Českého statistického úřadu (ČSU) se v roce 2006 vytěžilo z našich lesů 17,68 tis. m3 dříví. Tato zpráva jistě vyvolá u odborné i laické veřejnosti diskusi. Důvodem uveřejnění tohoto článku je poskytnout k případné polemice údaje, kterými disponuje datový sklad Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem (ÚHÚL).

Jan Mičánek

Před mnoha lety jsem si slíbil, že nebudu zneužívat toho, že vlastním časopis „Lesnická práce“ a nebudu na jeho stránkách exhibovat své většinou kontroverzní názory. Po přečtení stati Nekonečný příběh aneb povídání o neohlodané kosti od profesora V. Simanova jsem se však rozhodl, že tento slib poruším, protože to už prostě nejde vydržet.

Anketa Lesnické práce

Zpracování následků orkánu z ledna letošního roku bylo a je na mnoha územích naší republiky velmi náročné a problematické. V návaznosti na anketu v LP 3/2007 jsme se téměř po půl roce zeptali stejných lesních hospodářů, jak zpracování kalamity probíhalo či probíhá, s jakými problémy se museli vypořádat a jak vidí riziko kůrovcové kalamity na postižených územích.

Respondenti odpovídali na tyto otázky:

- S jakými největšími problémy jste se při likvidaci následků kalamity setkali (či ještě setkáváte)?

- Jaké technologické postupy jste pro zpracování kalamity použili (používáte) a s jakými výsledky?

- Jak hodnotíte riziko vzniku kůrovcové kalamity?

Vladimír Dolejský

Na začátku roku, 19. ledna 2007, postihla lesy pod správou státního podniku Lesy České republiky větrná kalamita významného rozsahu. Tento abiotický atak je třeba vnímat v souvislostech – dlouhodobé povětrnostní podmínky, od září 2006 trvající výrazný srážkový deficit, nejteplejší zima za posledních 85 let, brzký nástup jara, nejteplejší a nejsušší jaro za posledních 65 let, rekordní srážkový deficit v určujícím měsíci dubnu (100letý deficitní limit), nadprůměrné denní teploty v dubnu i květnu, podmínky organizační a výrobně-odbytové v režimu zpracování ničivé lednové větrné kalamity a podmínky smluvní, určené úrovní založených, resp. nezaložených smluvních vztahů na začátku roku 2007, které významně zakládají problémy organizační a výrobně odbytové.

Roman Francl