Milé dámy, vážení pánové,

stalo se již tradicí, že červencové číslo Lesnické práce, kterým vstupujeme do klidnějšího prázdninového období, je tematicky zaměřeno na problematiku přírodě bližších forem obhospodařování lesů. Sdružení Pro Silva Bohemica pořádá každoročně „open“ seminář a exkurzi pro širší veřejnost a následně se snaží prezentovat výsledky v širších souvislostech na stránkách Lesnické práce.

jsou mezi vámi jistě ti, kteří Lesnickou práci považují spíše za zdroj - a v dlouhé časové řadě určitý archiv - čistě odborných informací, i ti (a v to doufáme), kteří v tomto měsíčníku vidí prostor pro diskusi v oblasti lesopolitického aktuálního dění. Proto se snažíme, aby v každém čísle byly zastoupeny příspěvky pro oba okruhy čtenářů, a věříme, že ti  to chápou a tolerují.

Současnou situaci v lesním hospodářství lze charakterizovat značnou neshodou mezi LČR, MZe a většinou podnikatelů v lesním hospodářství. Založením Konfederace lesnických a dřevařských svazů (KLDS) vznikl velmi silný partner pro jednání o koncepci státního podniku LČR. Více o tom, zda jsou SPLH a ČAPLH ochotni spolupracovat v rámci KLDS a jak si představují řešení aktuální složité situace, si přečtete v rozhovorech s Milošem Balákem a Pavlem Indrou.

10. sněm lesníků na téma více než aktuální se uskutečnil 7. 6. 2007 v Hradci Králové. Ve svých příspěvcích se k otázce státního vlastnictví lesa vyjádřilo dvanáct odborníků z různých oblastí českého lesnictví. Zaznělo mnoho zajímavých faktů, obvykle obhajujících význam státního vlastnictví lesa. Většina účastníků intenzivně volala po široké odborné diskuzi. Bohužel ani zde k produktivní odborné diskuzi nedošlo, protože položit dotaz představitelům Lesů České republiky nebo ministerstva zemědělství se odvážilo jen několik málo účastníků sněmu. Z vybraných příspěvků uvádíme hlavní teze.

Vladimír Simanov

Od 15. 5. 2007, kdy Lesy České republiky představily v Parlamentu ČR svůj podnikatelský koncept, je na tuzemské scéně patrné další oživení. Čtenáři novin a posluchači televize a rozhlasu se možná ptají (a možná je jim to už úplně jedno), zda výrazy těžkého kalibru jako „cesta zpět ke komunismu, zestátnění, ohrožení existence soukromého podnikání, změna smyslu transformace, hrozící ztráta tisíců pracovních míst atd.“, pateticky používané v reakci na zveřejněný koncept, opravdu vyjadřují jeho reálná rizika, nebo jsou to pyrotechnické efekty na začátku dalšího dějství nekonečného dramatu s názvem Rvačka o neohlodanou kost. A protože se o výsledku dramatu rozhodne asi stejně v zákulisí, považujme jej za příběh s otevřeným koncem, ve kterém si může každý představovat závěr podle svého.

Jiří Oliva

Kroky největšího správce lesů v ČR – Lesů ČR, s. p., plní již delší dobu stránky tisku i lesnického serveru Silvarium. Hlavní příčina rozporů mezi již několikátým novým managementem a podnikatelskou sférou je odborné lesnické veřejnosti více méně známa. Nechci se však zabývat tím, zda je tzv. koncepce, představená LČR na semináři v Poslanecké sněmovně, dobrá nebo špatná. Chci se zamyslet nad logikou změny v chování státu při rozhodování o tak velkém a zásadním majetku, jehož hodnota se odhaduje na částku 600-700 mld. Kč.

Robert Babuka

Už více než 10 let se vedou často až vášnivé spory o podobě lesnického podnikání v ČR, mezitím se však odehrálo něco mnohem důležitějšího. Čeští lesníci a české dřevo pracují hlavně pro rakouské a další zahraniční firmy. Tento fakt je alarmujícím ve srovnání se zeměmi s podobnou anebo i nižší surovinovou základnou v Evropě. ČR totiž patří přední místo v zásobě dříví i výměře lesa na obyvatele, avšak míra jeho zpracování a využití pro růst tuzemské ekonomiky je velmi nízká. Tak velká míra zpracování tuzemského dříví zahraničními subjekty není patrna nikde v lesnicky vyspělých zemích a znamená vážné riziko pro další rozvoj jak českého lesnictví, tak domácích zpracovatelů.

Josef Mládek

Rozsáhlé lesní porosty ve Finsku na konci 19. století téměř vymizely. Příčinou byla rostoucí těžba. Avšak zvyšující se vzácnost a relativní cena dřeva vedly vlastníky k obnově lesů a k hledání nových postupů v lesním hospodaření. Stejně jako v mnoha jiných zemích, i ve Finsku se ve 20. století stav lesů postupně zlepšoval.