Vážení a milí čtenáři,

naše paměť se v průběhu této zimy několikrát obrátila dávno do minulosti, se snahou vzpomenout si, kdy taková situace nastala naposledy. Ať si již vzpomeneme, nebo ne, tato zima nám, lesníkům, přinesla ještě něco, co se asi v minulosti nikdy nestalo. Ačkoliv podmínky jsou zcela ideální pro lesní výrobu, v podstatné části lesů vlastněných státem panuje klid, přerušený jen na chvíli v polovině ledna orkánem Kyrill, který za sebou nechal nedobrovolně „vyznačené“ tři čtvrtiny ročního etátu. Klid je však jenom zdánlivý, protože na dveře klepe jaro a s ním spojené povinnosti při obnově a ochraně lesa.

Vážení čtenáři,

po minulé hektické uzávěrce, kterou nám opepřil orkán Kyrill, jsme se domnívali, že nastane klidnější měsíc. Přišla ale další vichřice, tentokrát na ředitelství LČR. Po necelém roce vystřídal ve funkci GŘ profesionálního manažera opět lesník. To dělí lesnictvo na dva tábory a až čas ukáže, zda je na tomto křesle důležitější lesnická odbornost, manažerská zdatnost, či zda jsou nakonec nejdůležitější osobní předpoklady. Zatím to však vypadá, že větší váhu než všechny tyto vlastnosti dohromady, má leckdy nepochopitelná politická vůle zřizovatele...

V průběhu měsíce února došlo v LČR, s. p, k mnoha významným změnám. Podniku s více než sedmdesátimiliardovou hodnotou se stále nedaří překonat krizi, která trvá již od roku 2003. Současný stav, kdy firma bojuje s problémy ohledně výběrových řízení a následky kalamity, je mnoha odborníky považovaný za nezávažnější krizi v historii podniku. Od poloviny února se tento stav snaží napravit nové vedení LČR.

V souvislosti s posledními událostmi v s. p. Lesy České republiky jsme požádali o rozhovor odstoupivšího ředitele, Františka Koníčka, abychom se ho zeptali na důvody změn v LČR, jeho úspěchy či neúspěchy za rok působení a na jeho další profesní směřování.

Anketa Lesnické práce

Ve většině českých lesů se již začalo pracovat na odstraňování následků větrné kalamity z ledna letošního roku. O rozsahu a následcích kalamity se pokusíme informovat prostřednictvím anketních otázek, které jsme položili správcům lesního majetku ve vybraných oblastech.

Pavel Šalamon              

Škody způsobené větrem v lednu tohoto roku v českých lesích jsou podle odhadů jedny z největších, k jakým v posledních desetiletích došlo. Aby se zabránilo ještě větším škodám v případě napadení poškozených stromů podkorním hmyzem, je nezbytné provést jejich urychlené zpracování. Zpracování větrné kalamity bude probíhat v řadě případů ve značně extrémních podmínkách, které budou vyžadovat nejen kvalitní organizaci práce, ale také zvolení pracovních postupů odpovídajících dané situaci na konkrétním místě. Extrémní podmínky při zpracování kalamity bezpodmínečně vyžadují také odpovídající zabezpečení pracovníků z hlediska bezpečnosti práce, aby nedocházelo ke zbytečným pracovním úrazům, případně i ztrátám na životech.

Miloš Knížek, Jan Liška                 

Z minulosti je známa celá řada abiotických poškození jehličnatých (smrkových) lesních porostů kalamitního rozsahu, po nichž zpravidla následovalo přemnožení podkorního hmyzu. Jejich rozsah určovaly zejména tři faktory, a to včasnost a způsob zpracování (asanace) poškozené hmoty, výchozí stav populačních hustot podkorního hmyzu a konkrétní průběh povětrnostních vlivů po abiotické kalamitě.

Současná komplikovaná situace v lesnictví - nejasná budoucnost výsledků výběrových řízení LČR, s. p., a větrná kalamita - působí problémy nejen lesníkům a lesnickým firmám, ale také zpracovatelům dřeva. Proto jsme požádali o rozhovor Ivo Klimšu, generálního ředitele společnosti Biocel Paskov, a. s., jedné z největších celulózek v ČR a též prezidenta nově vzniklé Konferedace lesnických a dřevařských svazů. Zeptali jsme se ho na důsledky současných událostí v lesnictví, na trendy na trhu dřívím i na jeho celkový pohled na “lesnicko-dřevařský sektor” u nás.