Vážení čtenáři,

lesy v České republice zasáhla vichřice, kterou LČR od svého vzniku nepamatují. Ani v tuto chvíli ještě není dokončena celková identifikace kalamity, naše odhady zatím hovoří o téměř 5 milionech poškozených kubíků dřeva. Pro státní podnik LČR jsou to více než dvě třetiny roční těžby. Za jediný den tak padlo tolik stromů, kolik se v lesích vytěží za tři čtvrti roku. Nejvyšší škody napáchala vichřice na jihozápadě naší republiky a na Vysočině. Odhady škod se zatím ještě trvale zpřesňují a to s ohledem na zpřístupňování cest po současných přívalech sněhu.

Vážení čtenáři,

první editorial nového redaktora by se za normálních okolností měl věnovat představení. Vzhledem k aktuální situaci v lesích celé České republiky nebude mé představování dlouhé. Do nového zaměstnání nastupuji s mnoha vizemi, s chutí některé věci měnit, další vylepšit a jiné zachovat. Podle mého názoru má časopis Lesnická práce vysokou odbornou úroveň, na jejímž udržení a možná i zlepšení bych se velmi rád v budoucnosti podílel. Určité přiblížení časopisu praxi je patrně snem každého nového redaktora. Zda se tento krok podaří, ukáže až čas. Dále bych se vám rád představoval spíše výsledky své práce.

Orkán, který se prohnal Českou republikou v noci z 18. na 19. 1. 2007, způsobil rozsáhlou lesní kalamitu. Nejpostiženější jsou oblasti na jihozápadě naší republiky, kde se škody odhadují v řádech milionů kubíků dřeva. Kalamita také výrazně zasáhla do nestabilní situace v českém lesnictví. Škody na lesních porostech jsou průběžně vyčíslovány, jsou uváděny méně či více přesné odhady a u většiny majitelů lesů se již intenzivně pracuje na odstraňování následků větrné kalamity.

Po mnohaměsíčním martyriu byla dne 19. 1. 2007 vyslovena důvěra vládě Mirka Topolánka. Na scéně se tak objevují dvě nové významné osobnosti politiky, mající klíčový vliv na sektor lesního hospodářství - ministr zemědělství Petr Gandalovič a ministr životního prostředí Martin Bursík. Abyste si mohli udělat představu o tom, jakým způsobem mohou ovlivnit české lesnictví, položili jsme jim několik stručných otázek.

Loni, tedy v roce 2006, oslavil 85 let své existence jeden z pilířů českého lesnického výzkumu - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech. Od 1. 1. 2007 změnil svou právní formu - z příspěvkové organizace byl s několika dalšími výzkumnými ústavy přetransformován na veřejnou výzkumnou instituci. Co tahle změna znamená, jaké je v současnosti poslání VÚLHM, proč je pro lesníky i veřejnost potřebný, co si myslí o připravovaném lesním zákoně či o hlavních hrozbách pro lesní porosty v následujícím roce a to jsme se ptali dlouholetého ředitele VÚLHM Petra Zahradníka.

Petr Fabiánek, Kateřina Hellebrandová

Dlouhodobé antropické ovlivňování lesního prostředí je nepochybně hlavní příčinou nepříznivých změn v lesním ekosystému. Následkem kumulace škodlivých látek z nadměrné imisní zátěže dochází k okyselování svrchních půdních horizontů důležitých pro kořenovou výživu, k narušení fyziologických procesů a k celkovému oslabení stability lesních ekosystémů, které tak ztrácejí svoji přirozenou odolnost proti stresovým faktorům. Silné poškození lesních porostů pak vede k narušení všech funkcí a samotné podstaty lesa.

Libor Hošek

Velká část laické i odborné veřejnosti klade mezi slovní spojení „Národní park Šumava“ a „kůrovec, resp. lýkožrout smrkový“ rovnítko. Národní park Šumava však není jen otázka kůrovce, je to celé spektrum větších či menších problémů, ale i velké množství tvůrčích činností, které jsou na území NPŠ prováděny. Již vlastní zřizovací právní předpis, kterým je Nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., zcela jednoznačně definuje poslání národního parku: „Uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území NP k turistice a rekreaci nezhoršující prostředí.“

Petr Straňák

Dne 1. 1. 2007 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 484/2006 Sb. ze dne 18. října 2006 o výši časových poplatků a o výši mýtného za užívání určených pozemních komunikací.

Většina z vás ví, co tomu všemu předcházelo, a za jakých podmínek byla síť el. mýtného uvedena do provozu.

Pokusme se zamyslet, co nám tato zásadní změna přinese a co bude znamenat pro dopravce dřevní hmoty a naše zákazníky.