Vážení čtenáři,

v novém roce se narozdíl od předcházejícího lednového čísla po otevření časopisu nedočkáte žádných výrazných změn. Zachovali jsme stejnou cenu předplatného, rozsah stran, grafickou tvář a i charakter obsahu.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas osobně přislíbený rozhovor pro náš časopis odmítl, proto jsme některé připravené otázky položili jeho náměstku J. Vašíčkovi. V dalších částech rozhovoru jsme otevřeli v minulém čísle avizovaná témata hodnocení transformace LH a výnosovost lesních majetků a samozřejmě i téma očekávaných změn a trendů v začínajícím roce 2004 i dalších letech.

Jan Klíma

Příklad č. 1

Burzovní den pondělí 1. 1. 2003. Prodej 300 m3 (vždy musím prodávat násobky kontraktu) smrkové kulatiny standard A, s dodáním 3. týden 2003, oblast Královéhradecká. Cena nabídky 1810 Kč/m3. Nabídka se setkala s poptávkou, obchod se uskutečnil. Oba obchodníci jsou členy KBP.

Pavlína Haltofová, Libor Jankovský

Kaštanovník jedlý Castanea sativa Mill. je v Evropě starobylou kulturní dřevinou. Plody příbuzných druhů kaštanovníku byly využívány již ve staré Číně. V Severní Americe se vyskytuje v řadě oblastí homonym evropského kaštanovníku Castanea dentata (Marsh.) Borkhausen. a C. pumila (L.) Mill. V Asii je pak možno zastihnout další druhy jako Castanea crenata Sieb. et Zucc., C. mollisima Bl., C. seguinii Dode, C. henryi (Skan) Rehder and Wilson. V Asii se vyskytuje více než 50 zástupců rodu Castanopsis (D. Don) Spach. Kaštanovník jedlý dává přednost mírnému, humidnímu klimatu s mírnými zimami, vyžaduje půdy s kyselou reakcí, nejčastějším geologickým podkladem jsou v literatuře uváděny granodiority.

V ČR byla karanténní červená sypavka borovice Mycosphaerella pini E. Rostrup poprvé zjištěna v kultuře v květnu 2000 na lokalitě Jedovnice na ŠLP Křtiny. V průběhu dvou let byla zaznamenána především na území Moravy, Slezska a východních Čech. Prozatím není známo přesně chování této sypavky v našich podmínkách. Od roku 2001 probíhá sledování infekce na lokalitě Březina na LS Svitavy.

Jan Tkačík

Abnormální srážky v červenci 1997 a následná povodňová situace bolestivě zasáhly prakticky celou Moravu a přilehlou část východních Čech. Krize odstartovala bouřlivou diskusi o připravenosti společnosti, zvláště pak státního aparátu, reagovat na podobné přírodní katastrofy a v konečném důsledku i o celkovém stavu naší přírody. Jádrem problému se stalo hledání příčin (mnohdy spíše resortní odpovědnosti) vzniku kritické situace. Červencové události roku 1997 byly také jedinečnou příležitostí pro představitele ekologických iniciativ a v širším slova smyslu stoupenců “pasivního managementu krajiny” bagatelizovat dnes již staleté tradice hospodářských opatření odvětví lesního a vodního hospodářství. Stejných diskusí jsme pak byli svědky po povodni v Čechách v roce 1992.

Vilém Podrázský, Jiří Remeš, Martin Čížek

Přírodě blízké metody pěstování lesů jsou považovány za vhodný způsob jejich obhospodařování, který vede k jejich vyšší stabilitě a k vyrovnanějším cyklům živin v lesních porostech. Životní procesy lesního porostu jsou v tom případě pokládány za stálejší a má docházet k podstatně menším výkyvům ve stavu složek lesního ekosystému. To se týká i charakteru lesních půd, třebaže množství poznatků o jejich vývoji při různých způsobech pěstování je dosud velmi nedostatečné.

Jiří Šindelář, František Beran

Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je považována, zejména v podmínkách střední a východní Evropy, za produkčně nejvýkonnější domácí dřevinu. Vedle vysoké objemové produkce má řadu dalších pozitivních vlastností v lesních ekosystémech. Na těžších uléhavých půdách, zvláště na oglejených stanovištích středních a vyšších poloh, není ani v současnosti za tuto dřevinu rovnocenná náhrada. Kromě objemové produkce přispívají jedle jako příměs v lesních porostech opadem jehlic k tvorbě příznivých forem humusu a s ohledem na pronikání kořenových systémů i do hlubších půdních vrstev mají význam z hlediska stability porostů.

Eugen Král

Úvodní motto velmi výstižně vyjadřuje výjimečnost tohoto ostrova ve Středozemním moři - jednak stále trvajícím národnostním bojem za samostatnost, i když ekonomický potenciál ostrova je mizivý, tak i přírodními zvláštnostmi, které ve Francii, ale ani jinde v Evropě nenajdete.

Pražská tradice lesnického vysokoškolského vzdělávání trvá již třetí století, na druhé straně málokterá fakulta a její obory prodělaly tak složitý, různorodý, dokonce lze říci bouřlivý vývoj a rozvoj. Ani budoucnost se přitom nezdá být klidná a bezproblémová. Od 3. listopadu 2003 je oficiálním názvem naší fakulty označení “fakulta lesnická a environmentální” (FLE). Tato změna odráží vývojové trendy, které lesnické vzdělávání prodělává ve světě, a zároveň i syntézu environmentálních oborů v naší zemi na platformě původně úzce oborových lesnických směrů.

Mgr. Petr Dvořák

Ve své dosavadní praxi jsem se setkal s mnoha výklady právních předpisů. V článku “Přestupky a jiné správní delikty podle lesního zákona” uveřejněného v prosincovém čísle časopisu Lesnická práce v rubrice “Právo” jsem se však setkal poprvé s výkladem, jehož obsahem je něco, co je již výslovně upraveno v ustanovení platného zákona. Výklad navíc platnému znění zákona neodpovídá a zcela mu odporuje.

Ing. Miroslav Červený

Ve článcích uveřejněných v roce 2003 v lesnických časopisech (LP 1/2003, LP 2/2003, LP 9/2003 a Lesu zdar 9/2003) se Ing. Košulič věnuje obnově MZD a uvádí své zkušenosti především s bukem a jedlí. Přestože je naše vlast malá, přírodní podmínky jsou natolik pestré, že každé i dobře míněné zevšeobecňování může mít svá úskalí.