V období 1991-1994 (Národní park Šumava - NPŠ - byl zřízen nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb., z 20. března 1991) došlo ke čtyřem změnám na postu ředitele Správy NPŠ a postupně prakticky k výměně celého tehdejšího vedení Správy, včetně dvojnásobné změny na klíčovém postu vedoucího útvaru ochrany přírody. Plán péče o původně 54 částech I. zóny vymezených na cca 15 400 ha9 000 ha (13 % rozlohy území) a počet jejích částí, vzniklých fragmentací dosavadní I. zóny, vzrostl na 135. K zásadnímu rozporu s částí odborníků a nevládních organizací (NGO) došlo v r. 1999 po schválení zásahů proti podkornímu hmyzu ve vybraných částech I. zóny. V důsledku prezentované snahy o zabránění masového šíření kůrovce mimo I. zónu bylo Správou přistoupeno k asanaci napadených stromů s následným ponecháním veškeré dřevní hmoty v porostech I. zóny.

Podle plánu péče NPŠ na období 2001-2010

Vladimír Hynek, Miloš Juha

Na území všech národních parků (NPŠ, KRNAP, České Švýcarsko a Podyjí) byl v loňském roce lýkožrout smrkový a ostatní kůrovci na smrku v základním stavu. Tato informace platí i pro Národní park Šumava (NPŠ), přestože zde byl v minulých letech vykazován největší objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci, zejména lýkožroutem smrkovým (Ips typographus). Základního stavu kůrovců bylo dosaženo aktivním lesnickým managementem v jednotlivých NP. Zejména na Šumavě došlo v důsledku asanace kůrovcem napadených stromů k vytvoření rozsáhlých holin zejména kolem bezzásahového území v oblasti Březníku. Přehled asanace kůrovcem napadených stromů byl mj. prezentován dne 22. února 2004 na semináři "Strategie postupu při řešení předpokládané gradace kůrovců v roce 2004 na území ČR" ve Svobodě nad Úpou.

Jaroslav Musil, Zdeňka Procházková, Pavel Kotrla

Zákon 149/2003 Sb. (dále jen zákon) stanoví podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určený k obnově lesa a k zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích (dále jen RM). Týká se povinně RM těch dřevin, které mají význam pro lesní hospodářství (LH) v celém Evropském společenství (ES) nebo v některé jeho části (příloha zákona "Seznam druhů lesních dřevin"). Českému lesníkovi se některé položky seznamu zdají poněkud exotické, ale z pohledu ES je třeba respektovat všechny uvedené dřeviny. Uvedení zákona a prováděcí vyhlášky 29/2004 Sb. (dále jen vyhláška) do praxe vyvolalo řadu otázek a některé problémy. Vzhledem k blížící se podzimní sběrové sezóně považujeme za potřebné upozornit na některé aspekty tohoto zákona týkající se jednak oblasti zdrojů RM a dále pak oblasti praktické realizace sběrů osiva.

Václav Kupčák

Rentabilita lesního hospodářství (LH) byla jedním z hlavních cílů transformace a ekonomické reformy LH po roce 1990. Je to logické, protože její průvodní kroky - restituce, transformace a privatizace tehdejších státních podniků, legislativní změny atd. by zřejmě jinak neměly smysl. Předmětem článku jsou analýzy rentability podniků Lesy ČR, s. p. (LČR) a Vojenské lesy a statky ČR, s.p. (VLS) za období let 1996-2002. Hlavními cíli jsou konstrukce a testování metodiky elementární finanční analýzy s využitím dostupných dat, návrh na její sjednocení a příspěvek k odvětvové analýze, obdobné metodice sběru a zpracování dat zemědělských podniků (FADN) či finančních analýz podniků v dřevozpracujícím průmyslu. Odvětvové průměrné hodnoty jsou pak použitelné pro vyhodnocení ekonomické situace podniků působících v LH, jejich konkurenceschopnosti či posouzení LH v rámci národního hospodářství.

František Soukup, Vítězslava Pešková

Po řadě extremit v průběhu počasí se u nás v několika posledních letech setkáváme často s nápadným prosycháním borovice černé (Pinus nigra). V letošním roce však došlo na řadě lokalit i ke kalamitnímu prosychání borovice lesní (Pinus sylvestris), která výkyvy počasí posledních let zatím víceméně úspěšně překonávala. K usychání borovic dochází prakticky všude, masivní je však na přirozeně sušších lokalitách, výrazné je především na jižně či západně exponovaných stanovištích. Odumírají borovice všech věkových tříd - od semenáčků z přirozeného zmlazení přes výsadby a zajištěné kultury až po mýtné porosty.

Vladimír Prokop

Kromě letošního roku byl zvýšený výskyt rojících se chroustů v oblasti LS Lipník zaznamenán v letech 1996 a 2000, škody na lesních kulturách však nikdy nedosahovaly takových rozměrů jako v roce 2002 a 2003. V roce 2002 jsme na některých lokalitách zaznamenali až 100% úhyn borových a dubových sazenic vlivem žíru ponrav chroustů. Při kopání kontrolních sond jsme napočítali až 50 ponrav na 1 m2. Tyto ponravy dokázaly zlikvidovat i přirozené dubové zmlazení při 50-80 ks semenáčků na 1 m2.

Petr Čermák, Vratislav Ondráček

Na Radovesické výsypce umístěné v těžebním prostoru SD Doly Bílina, a.s., jsou při úpravě značně heterogenních půdních vlastností výsypkových zemin terciérního stáří (jílovců, písků, porcelanitů) používána ekonomicky náročnější meliorační opatření, spočívající v aplikaci slínovců v dávce 2000-3000 t/ha, která pedologicky ovlivňují půdní profil vytvářených antropozemí o celkové mocnosti až cca 0,7 m. Na takto rekultivačně ovlivněném stanovišti jsou prováděna i doplňující experimentální šetření, jejichž účelem je hodnocení probíhajícího půdotvorného procesu, růstové vitality dřevin a jejich zdravotního stavu. V roce 2002 a 2003 byla do tohoto souboru šetření zahrnuta i problematika posouzení stavu kořenového systému dřevin na takto rekultivačně ovlivněném stanovišti. Hodnocen byl kořenový systém dřevin na nejstarší části této výsypky, zalesněné v období 1992-1994 prostokořennou a krytokořennou sadbou.

Jiří Šindelář

Ke spontánním přírodním procesům, které probíhají nebo mají probíhat v lesních ekosystémech, patří v prvé řadě přirozená obnova. Vedle řady pozitivních znaků (např. reprodukce cenných populací dřevin, udržení vysoké geneticky podmíněné variability v populacích, značné možnosti pěstební selekce při výchově lesních porostů, nižší náklady na založení, někdy i zajištění následných porostů) je však nutno počítat i s některými nevýhodami, k nimž patří mnohdy pracnější výchova lesních porostů, větší náročnost na práci lesních dělníků i zaměstnanců, zejména v souvislosti s vyznačováním těžeb a vyklizováním vytěženého dříví.