Podrobný pohled na současný stav certifikace a její význam Vám přinášíme prostřednictvím rozhovorů s představiteli dvou u nás používaných certifikačních systémů, ankety LP, krátké reportáže ze semináře s touto tematikou a dalších informací.

Jiří Eichler

O problematice hospodaření s jedlí bělokorou se stále hodně mluví a píše a je jistě dobré v tom pokračovat i v "roce smrku". V odborné literatuře a lesnických časopisech jsou často publikovány vášnivé polemiky o správnosti postupů při pěstování této dřeviny, bohužel velmi často v té nejobecnější rovině. Někdy se zdá, že se s jedlí počítá jen v 5. a 6. lesním vegetačním stupni (LVS). Přitom je dřevinou, která je součástí cílové druhové skladby velké většiny cílových hospodářských souborů.

Emanuel Kula, David Matoušek

Dlouhodobá acidifikace vyvolaná imisními vstupy do lesních ekosystémů způsobila narušení stability, rozpad porostů, vznik porostů náhradních dřevin, vysoké zabuřenění a zásadní kvalitativní změny v půdním prostředí. Půdní společenstva bezobratlých podílející se významně na půdotvorných procesech, rozkladu povrchového humusu a půdní mikrostruktuře byla ovlivněna v početním zastoupení a především kvalitativně v kompozici druhového spektra.

Marcela Skuhravá, Václav Skuhravý

V posledních letech se velmi často píše o stále se zvětšujícím počtu takzvaných invazních druhů, které do Evropy, a tím také do ČR, pronikají z různých částí světa, zvláště z amerického kontinentu. Nejznámější příklad je drobný motýlek - klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), o jejímž původu se stále diskutuje a jíž bylo věnováno i mezinárodní sympózium v Praze v březnu 2004 (viz LP 7, 2004, str. 10-11). Na tomto sympóziu byl také probírán druh velmi příbuzný klíněnce jírovcové, a to Phylonorycter robiniae, jež působí miny na listech trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia). Dnes k těmto novým invazním druhům na trnovníku připojujeme druh další - bejlomorku akátovou, Obolodiplosis robiniae.

Milan Slavinger

Přenesme se nyní do doby před 20 lety. Ti starší ve svých vzpomínkách, ti mladší ve své fantazii. Je 22 hodin 13. července 1984. Obloha je zatažená těžkými černými mraky, z nichž začínají padat první velké kapky deště. Mezi kapkami se objevují kroupy, které buší do všeho, co jim přijde do cesty. Některé kroupy jsou neuvěřitelné velikosti až 9 cm. Rozbíjejí okna, krytinu na střechách, otloukají lak na autech zaparkovaných venku, urážejí listy a celé větvičky. Vítr prudce zesiluje a mění se ve vichřici o rychlosti cca 140 km/hod. Padající stromy ničí elektrická vedení, zatarasují všechny cesty a silnice...

Pavel Korger

Obrátíme-li se do minulosti, zjistíme, že hlavní stavební materiál našich předků přestavovalo bezesporu dřevo. Jedním z primárních důvodů pro použití tohoto materiálu byl s největší pravděpodobností jeho nadbytek v místech, kde probíhala intenzivní kolonizace. Proto nebylo zapotřebí dopravovat stavební materiál z velké dálky. Šlo o dříví, které bylo vytěženo při získávání zemědělské půdy. Tím se z "odpadu" stala surovina, a to neobyčejně užitečná, protože poskytla možnost vybudování obydlí, jež chránilo před nepřízní počasí, ale i před dravými šelmami a dalšími nepřáteli.

Jaromír Kolejka

Portugalsko je členem Evropské unie od roku 1986. Za dobu svého členství prošlo pozoruhodným ekonomickým a sociálním rozvojem. Přesto stále patří, společně s Řeckem, k nejchudším zemím unie před jejím rozšířením k 1. květnu roku 2004. Členství v EU se v minulosti portugalských lesů prakticky nedotklo. Změny začaly teprve nedávno.