O hospodaření v lesích patřících Karlu Schwarzenbergovi a problémech soukromých vlastníků jsem si povídal s ředitelem Lesní správy  Orlík nad Vltavou Ing. Josefem Vovesným. Dotkli jsme se také obecnějších témat, která jsou v současnosti aktuální.

Ivan Musil

Loni uspořádala pobočka České lesnické společnosti PRO SILVA BOHEMICA velice zdařilou pěstitelskou exkurzi do lesů tří oblastí východního Rakouska. První den byl věnován lesnímu hospodaření ve střední části spolkové země Burgenland (přeměna porostů nevhodné dřevinné skladby, ústup od holosečí a přirozená obnova buku, jeho racionální výchova a co možná nejefektivnější těžba a zhodnocení vůbec), na příkladu lesního majetku Soukromé nadace knížete Esterházyho v Lockenhausu (dále jen Nadace). Druhý a třetí den byl převážně zasvěcen obdobným lesnickým postupům na území západní a východní části spolkové země Štýrsko, v lesích horského a pahorkatinného vegetačního stupně (v širším pojetí), na majetcích Suverénního řádu Maltézských rytířů (dále jen Řád).

Zdeněk Bluďovský

V lesním hospodářství (LH) je zájem o současnou a zejména budoucí poptávku po pilařských a dýhárenských výřezech (jež náš odborný slang nazývá „kulatinovými sortimenty“) determinován především významnou úlohou, kterou tržby za jejich prodej hrají v ekonomické bilanci lesních majetků. Předpokládaná poptávka - zájem o množství a strukturu dřevařského zboží z kulatiny vyráběného - primárně ovlivňuje přístup k volbě hospodářských způsobů obvykle vázaných na zvolenou dobu obmýtní.

V poslední době se v médiích začíná opět více objevovat téma LČR, v periodikách se diskutuje např. o způsobech prodeje dříví či pochybení NKÚ v kontrolním závěru 03/04. Důvodů je jistě více, jeden z nejdůležitějších je jistě vrcholící a stále vyhrocenější jednání o smluvních vztazích mezi LČR a podnikateli v LH.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita oslavila 85. výročí

Brněnská Lesnická a dřevařská fakulta MZLU má dlouholetou tradici. Založena byla již v roce 1919 jako součást Vysoké školy zemědělské. Letos tak fakulta vychovává odborníky pro lesní a dřevozpracující hospodářství již 85. rokem a počet 7 100 jejich absolventů jistě není konečný. V rámci oslav 85. výročí založení MZLU v Brně se kromě odborně zaměřených konferencí a seminářů, které proběhly od počátku tohoto roku, uskutečnilo 21. září 2004 také slavnostní zasedání vědecké rady LDF MZLU v Brně a pozvaných hostů.

Tomáš Samek

Problematika klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) zřejmě není čtenářům Lesnické práce neznámá. Zejména v posledních letech byla v rozličných publikacích uveřejněna řada příspěvků, které přispěly k serióznímu poznání tohoto zprvu démonizovaného živočicha. Paradoxně škodlivost druhu vůči jeho hlavnímu hostiteli - jírovci maďalu (Aesculus hippocastanum L.), jež v minulosti vyvolala největší polemiku, většinou nebývá předmětem hlubšího studia. Podrobnějším výzkumem podložené poznatky o zdravotním stavu napadených stromů jsou tak spíše ojedinělé, a nejsou tudíž v povědomí širší veřejnosti.

Vápnění lesních porostů je prostředkem umožňujícím přímé ovlivnění chemických vlastností lesních půd, vedoucí k urychlení revitalizačního procesu půd narušených dlouhodobou acidifikací. V největším rozsahu docházelo k vápnění lesních porostů v ČR v 70. a 80. letech minulého století, ale velkoplošné projekty jsou realizovány v Krušných a Orlických horách i v letech 2000–2004. Vápnění vyvolává půdně chemické změny humusové i minerální vrstvy, jejichž rozsah je závislý na typu a množství použitého vápence, četnosti aplikace, stupni degradace půdy, půdních a stanovištních vlastnostech.

Přemysl Horek

Provádět v obtížných terénních podmínkách těžebně-výchovné zásahy a přitom neporušit křehkou rovnováhu mezi ekonomickými (produkčními) a ekologickými - k přírodnímu prostředí šetrnými funkcemi je v horských oblastech či členitých terénech mnohem složitější než v rovinatých. O nutnosti výběru a používání šetrných těžebně-dopravních technologií žádný lesník nepochybuje, stejně jako nepochybuje o tom, že mezi nejšetrnější postupy přibližování dříví v horských lesích patří postupy s lanovkovým přibližováním dříví. Přesto realita, tj. objem lanovkového přibližování dříví ve všech evropských zemích, Česko nevyjímaje, zdaleka neodpovídá ploše lesů na svažitých a na neúnosných terénech. Tak např. v roce 2000 se lanovkami v zemích Evropské unie (EU) přiblížila necelá 3% z objemu těženého dříví. Výjimkou bylo Rakousko s 13 % objemu, Norsko s 12 %, a částečně i Švýcarsko, severní Itálie a též Rumunsko (ECONWOOD, 2002). V roce 2004 můžeme zaznamenat zvýšený zájem o lanovkou dopravu dříví ve Francii, V. Británii, na Slovensku a také v Rusku.